Září 2014

Hand Grenade - Nejsi anděl

29. září 2014 v 21:09 | Emily Nightmare |  Hand Grenade
Zdravím!
Jelikož jsem docela bez nálady a dost unavená, hodím jsem jen písničku a zmizím do pelechu.
V poslední době jsem se zaposlouchala do skupiny Hand Grenade, kterou jsem viděla i naživo. Popravdě nevím čím to bylo, ale protože jsem jí neznala, nepřišla mi nějak zajímavá. Opak je pravdou. Náhodou jsem narazila na tuto písničku a dost mě zaujala.
Jediné co mě docela mrzí, že mi to přijde jako lehká kopie písně The legacy od skupiny Black Veil Brides, sorry, můj názor.
Ale i přesto můžu říct, že je to chuťovka.

The Legacy:



Hand Grenade:




NIC NEŽ STRACH, VÍDÁM ZE VŠECH STRAN
PROČ TO JE, PROČ UŽ SVĚT NEPOZNÁM

JAK STÁDO OVCÍ ZÍRAT, V DAVU PŘED ZLEM UTÍKAT
NECH JE VLÁDNOUT A ŠPATNĚ SKONČÍŠ

ŘÍDÍ TVÚJ SMĚR - MÁŠ CO SI CHTĚL

REF:
NEJDE LÍTAT VOLNĚ JAKO DŘÍV - JAKO PTÁK
KDYŽ TI KRVÁCÍ KŘÍDLA
SÁM NESUNDÁŠ POUTA ZAMČENÝ - PROČ SE PTÁT
CO TĚ NEPUSTÍ Z MÍSTA

FILMY ZNÁM, STAČÍ ŠTĚSTÍ MÍT
V ŽIVOTĚ BUDU PROSTĚ DŘÍT

NEMÚŽU JÍT PROTI VŠEM, DOPADNU TVRDĚ NA ZEM
POJĎ SPOLU TO MOŽNÁ - ZVLÁDNEM

BEZ PRACHŮ NEDOKÁŽEŠ NIC
KDYBYS BYL LEPŠÍ SEBEVÍC

NESTAČÍ ZA SVÝM JÍT
UŽ PROSTE NEJDE, NEJDE!!!

REF:
NEJDE LÍTAT VOLNĚ JAKO DŘÍV - JAKO PTÁK
KDYŽ TI KRVÁCÍ KŘÍDLA
SÁM NESUNDÁŠ POUTA ZAMČENÝ - PROČ SE PTÁT
CO TĚ NEPUSTÍ Z MÍSTA

TOHLE SI CHTĚL ?
VŠUDE PACH Z TĚL ?
NEDIV SE TAK
NEJSI ANDĚL

REF:
NEJDE LÍTAT VOLNĚ JAKO DŘÍV - JAKO PTÁK
KDYŽ TI KRVÁCÍ KŘÍDLA
SÁM NESUNDÁŠ POUTA ZAMČENÝ - JENOM TAK
CO TĚ NEPUSTÍ Z MÍSTA

Napsala E/N

Dymytry - Strážná věž

28. září 2014 v 23:23 | Emily Nightmare |  Dymytry
Zdravím všechny, kteří právě čtou tento článek.
Jak už jsem před pár chvilkami naznačila, stále zůstáváme u skupiny Dymytry, tentokrát je to poslední písnička, která vás potěší, prozatím.
Tohle je vlastně první písnička, kterou jsem od skupiny slyšela. Hned jsem si ji zamilovala. Ani nevím proč, ale text mi připomíná mojí babičku, ehm, vážně netuším. No nic, nebudu moc kecat. Písnička je na tento den jako stvořená. Potřebuji energii. Zítra škola. Ehm..
Píseň je z alba NESER (2010).


Dvojice bizarní pořád tu stojí,
časopis v ruce má
To já bych věděl rád odkud se rojí,
kde bere odvahu a drzost svojí

Dvojice bizarní náhle se zjeví,
když mozek vymejvá
Každej je dobře zná,
to jak jsou leví
Všechno ti seberou a dělaj že nic neví

Chytil mě nějakej pán,
že prej jsem vyvolenej
Celej svět zachránit mám,
k tomu jsem povolán
To je snad nějakej fór,
ten chlap je vykropenej
Stačí prej peněžní dar
a budu světa pán

Povolán jsem, povolán povolán jsem sem, povolán povolán jsem světa pán
Povolán jsem, povolán povolán jsem sem, povolán povolán jsem světa pán

Dvojice bizarní, navždy tu budou
tiše si v koutě stát
Zástupy věřících zblbnutý nudou
jejich kecům uvěří a poslouchat je budou

Chytil mě nějakej pán,
že prej jsem vyvolenej
Celej svět zachránit mám,
k tomu jsem povolán
To je snad nějakej fór,
ten chlap je vykropenej
Stačí prej peněžní dar
a budu světa pán

Povolán jsem, povolán povolán jsem sem, povolán povolán jsem světa pán
Povolán jsem, povolán povolán jsem sem, povolán povolán jsem světa pán

Jsem tak zblázněný
do tebe Ježíši
Jen ty mě zajímáš,
já chci jen za tebou jít
Jsem tak zblázněný
do tebe Ježíši
Svět mě nezastaví,
k tobě se obrátím.

Chytil mě nějakej pán,
že prej jsem vyvolenej
Celej svět zachránit mám,
k tomu jsem povolán

Povolán jsem, povolán povolán jsem sem, povolán povolán jsem světa pán
Povolán jsem, povolán povolán jsem sem, povolán povolán jsem světa pán

Napsala E/N


NAŠI MUŽI

26. září 2014 v 22:35 | Emily Nightmare
Ahoj, ahoj!
Přemýšlela jsem o tématech co jsem ještě nenapsala a došlo mi, že tohle by mohlo být malou inspirací pro muže.
Dnes, jelikož je pátek večer jsem se rozhodla napsat ještě nějaký ten článek. Je pravda, že teď jich je tu docela dost, ale něco mě chytlo a donutilo napsat o tomto. Jak už v názvu vidíte, tento článek bude opravdu zaměřen na naše muže.
Hodila jsem pár bodů na papír a teď už tedy i do článu. Úlohou tohoto pokláboseníčka je poukázat na chyby mužů, které zrovna nejsou příjemné. Ano, i my ženy chybujeme, ale snažíme se je omezit. Tenhle názor je čistě můj, ale myslím si, že můžu mluvit za více žen. Snesu kritiku :).

1.) Péče o o svojí krásu, vlasy
Ačkoli si hodně mužů, ať s dlouhými nebo krátkými vlasy myslí, že se jich to netýká, tak bohužel týká. Ano, sama za sebe říkám, že se mi líbí dlouhé vlasy, ale doslova mě drtí to, když je má někdo mastné, příšerně poškozené, nebo vypadají, no, jak to popsat. Nevím kdy a kdo navrhl účes kohouta, ale byla to snad největší chyba.
Plno amatérů, co si pohrávají s gelem v dlani (myslím gel na vlasy -.-) si myslí, že je to hračka, ale pokud si nekoupí dobrý gel nebo se s tím nenaučí, dopadne to tragicky. Někdy i tak, že to vypadá docela nechutně. Bílé slepené trsy vlasů.


2.) Posedlost svým tělem
Opravdu co je horší vidět před zrcadlem než ženu je muž, co stojí v trenkách před zrcadlem a pozoruje se. Každý sval, každý milimetr čtvereční, který není dostatečně vypracovaný. Ty kokos, to nemáte nic jiného na práci?

3.) Mistr světa amoleta
Tento bod úzce souvisí s bodem předchozím. Sama nevím co se ženám na těchto mužích líbí, ale já nestojím o to, aby za mnou přišel můj kamarád/přítel a přebarvil, ano doslova přebarvil příběh a udělal ze sebe největšího hrdinu. Radši ho budu táhnout z bojiště za nohy, než aby sám vyvolávat hádky a rvačky. Ano, jsem radši, když sám přizná, že si na něco netroufne, nebo že má z něčeho strach.

4.) Prevence se vyplatí
Zrovna při první hodině tanečních jsem si všimla jedné nemilé a ne zrovna chutné události. Seděla jsem na "střídačce" a sledovala ostatní páry, jak jim to pěkně šlape. Co se ale nestalo, přede mnou stál kluk, kterému kapalo z nosu. Opravdu se mi zvednul žaludek. Ano, chápu, pokud nemáte u sebe kapeníky nebo nemáte kapsy, ale pokud já vím, u saka/kalhot kapsy jsou. No, to nemění nic na tom, že kapesník nemusí sloužit jen ke smrkání, ale pokud máte např. spocené ruce, bude se vám taky hodit :).


5.) Tchoř
Skoro každý z vás ocení, když se dívka navoní. Je vše hned takové příjemnější. V tomto opět někteří z vás cit nemáte. Zkuste si uvědomit situaci, že to, jak se chováte vy k nám, by se otočilo. Někdy je to docela zajímavá myšlenka :). Proto si myslím, že není tolik těžké si zajít do drogerie a něco si pořídit. Pokud nechcete utrácet tisíce za vůně (což vám rozumím), je jednodušší si koupit nějakou pěknou, levnější vůni. Uděláte velký dojem. Miluju, když kolem mě někdo projde a za ním se line ta pánská vůně.

6.) Nádech, výdech
Každý z nás má před nějakou schůzkou trochu strach, klepe se nebo je jen nervozní. Ano, snad každý ten pocit alespoň jednou zažil. Co v tomto bodu chci zdůraznit je hlavně žvýkačka. Malé, levné a udělá se s tím hodně muziky. Opravdu žádná z nás nerada při bližším kontaktu cítí váš oběd, snídani nebo večeři. Ehm, nedej bože to, že jste si zapomněli nebo nestihli vyčistit zuby. Někdy se stačí napít nebo něco zakousnout a je vše o mnoho lepší :).

7.) Nemám holku
Co je nejhorší než lež je snad popírání své vlastní přítelkyně. Pokud si myslíte, že vám opravdu jiná stojí za to, tak to raději riskněte, než způsobíte velkou havárii. Co je asi nejhorší, když někomu napíšete a z cizího čísla vám záhadně někdo odepíše výhružnou sms. Ano, i já jsem byla zaskočená.

8.) Půjdeš se mnou na písek?
Říká se, že muži dospívají později, někteří snad nikdy. Myslím si, že holky si jednoduše dokáží seřadit priority a další věci aby se chovaly slušně a nevypadaly neobvykle. Někdy si říkám, že plno mužů si stahuje věk níž, ale chová se úplně ehm.
Dostává mě, že dvacetiletí kluci se chovají jako třináctiletí, hurá, chodím s třináctkou!

9.) I don't know you!
Co mi přijde jako největší chyba je snad to, že po nějaké době, co pro vás přestane být atrktivní ji vypustíte z hlavy a doslova se na ní vyserete.

10.) Nemluv o
- nevhodných tématech -
• "A co si dělala včera večer?"
" Šla jsem brzy spát co ty?"
" Přemejšlel sem jak tě vošu*ám."
Rozhodně si myslím, že s vámi normální slečna nepromluví

- své bývalé
•Vůbec nás nezajímá, kolikrát jste se spolu vyspali, kolikrát ti řekla že tě miluje. Opravdu ne.

- A co je docela důležité, nené pěkné, když z ní budete dělat blbou, ona vám určitě nepoděkuje ;))

To je pro dnešek všechno, doufám, že jste si článek užili. Eláá

Napsala E/N


Dymytry - Síť pro sociály

26. září 2014 v 22:22 | Emily Nightmare |  Dymytry
Ahoj moji milí čtenáři,
dneska jsem si dovolila opět proložit články nějakou hudbou. No a jak to tak vypadá, nepohneme se daleko od čtvrtka a zůstaneme na české scéně, přesněji u skupiny Dymytry. Jako další písnička, která se tu objeví nese název Síť pro sociály.
Přijde mi stejně dobrá jako je píseň Harpyje. Nedá se nic dělat, jde se degustovat!
Song je z alba NEONARCIS (2012). Příjemnou zábavu :).



Asi si změnim status, jinak říct ti neumim,
že to dneska skončíme nebo si tě beru
Co z toho se rozhodnu, až se probudim,
prostuduju horoskop na mým komputeru
Řek' jsem jedný slečně, jestli zajde na pokec,
prej ať zapnu ICQ, no to je teda věc
Do multifunkční židle vmáčknem svoje pozadí,
jak budem dělat děti, to nám google poradí

Hřiště zejou prázdnotou, jsou prázdný kina, kluby, divadelní sály
Do tmy ze všech oken září obrazovky, na nich síť pro sociály
Na plakátech usmívá se americká krása, zdá se,
cokoliv dá, přijďte zase, když jsi tlustej jako prase,
dříve se ti všichni smáli, to my ne, my jsme síť pro sociály
My jsme síť pro sociály

Asi si změnim status, aby každej věděl hned,
že jsem se pěkně vykakal a nebo zrovna jím
To mi hlava nebere, kam spěje tenhle svět?
Co bude z lidí za sto let, no to vám nepovim
Povídá mi ta slečna:
No ty si vážně out, ty seš padlej na hlavu nebo nějakej skaut
Říkám, milá paní, já jsem asi oboje,
až jednou můj čas přijde já chci umřít ve stoje

Hřiště zejou prázdnotou, jsou prázdný kina, kluby, divadelní sály
Do tmy ze všech oken září obrazovky, na nich síť pro sociály
Na plakátech usmívá se americká krása, zdá se,
cokoliv dá, přijďte zase, když jsi tlustej jako prase,
dříve se ti všichni smáli, to my ne, my jsme síť pro sociály

Krev se v žilách bouří, rozum volá o pomoc
Čím blbější je stádo, tím má pasák větší moc
Každej to nerad slyší, ale asi je to fér
Vlastní lhostejností si říkáme o průser

Hřiště zejou prázdnotou, jsou prázdný kina, kluby, divadelní sály
Do tmy ze všech oken září obrazovky, na nich síť pro sociály
Na plakátech usmívá se americká krása, zdá se,
cokoliv dá, přijďte zase, když jsi tlustej jako prase,
dříve se ti všichni smáli, to my ne, my jsme síť pro sociály
My jsme síť pro sociály


Napsala E/N

Dymytry - Harpyje

25. září 2014 v 21:04 | Emily Nightmare |  Dymytry
Elá, po náročném dni opět píši.
Za chvilku vyrážím do tanečních a proto jsem si řekla, že vám ještě něco napíši :3.
Dnes se bude jednat zase o písničku, no a když jsme už v úterý nakousli skupinu Dymytry, budu v ní lehce a pozvolně pokračovat. Jako další písničku si dovoluji uvédst trošku něco méně depresivního, smutného, emociálního.
V dnešním článku Vám uvedu písničku Harpyje, která je stejně dobrá jako například "Pod nuselákem", ale je víc"uvolněnější" a "stravitelnější", alespoň pro mě. Písnička je z alba NEONARCIS (2012).
Tak tedy, tady to je, hurá na to!



raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedum

prázdnej ksicht slepičí se mi hnusí
ona má má ten dar co bych chtěl
nejsem už malej kluk platit se musí
tohle je kůň co smí mě vézt do pekel

ahoj jak se máš
musim ti něco říct
pořád tě sleduju
moc dobře vypadáš
jen jednu noc
jen jednu noc
jen jednu noc nechci víc

je krásná a rozverná
ulici jde každej se otočí
třesou se mi kolena
jak kočka divoká dívá se do očí
krásná a rozverná
ví co chce a říct si umí
je trochu potvora nevěrná
tam dole to svrbí a v uších šumí

líbáš mě
a přitom třískáš mě
je mi překrásně
když svlíkáš mě

mučíš mě a to se nedělá
to nebyl Amor co se do mě strefil kuší
mám rád když mi dáváš do těla
a to ty umíš líp než sluší

saješ mě jako Harpyje
Lucie co krve upije
přeješ si číslo pět a on už nežije
to mě neposílí dneska mě zabiješ

je krásná a rozverná
to byla noc v hlavě z ní není nic
třesou se mi kolena
ze sna se probudím uprostřed popelnic
krásná a rozverná
do těla hluboko zajel Amorův šíp
je to potvora nevěrná
zase k ní půjdu zase jí musim mít

líbáš mě
a přitom třískáš mě
je mi překrásně
když svlíkáš mě

mučíš mě a to se nedělá
to nebyl Amor co se do mě strefil kuší
mám rád když mi dáváš do těla
a to ty umíš líp než sluší


Napsala E/N

Můj vysvlečenej deník

24. září 2014 v 21:40 | Emily Nightmare |  Films


Komedie
Česko, 2012, 102 min

Režie:

Scénář:

Kamera:

Hrají:


  • Johana má tři kamarádky, dva kamarády, tátu a macechu. Kasandru, která není promiskuitní, jen s "tím" nemá žádnej problém, Káču, kterou doma terorizuje otec, Andy, která miluje Vektora a ještě mu to neřekla, Vektora, kterej miluje Andy a ještě jí to neřekl, a chytrýho kluka, co moc kouří trávu a říká se mu Hagrid. Taky tátu, co býval novinář a rocker a teď píše do bulváru a macechu Sábu, kterou nemůže vystát. Počty kamarádů a rodičů se ale změní. Johana se totiž nečekaně zamiluje, začne pátrat po muži ze starých dopisů, který znal její mámu, když byla naživu a který by mohl být jejím biologickým otcem, a její deník, kde je úplně všechno, chtějí vydat jako knížku. A ani ty depky už nejsou, co bejvaly.(oficiální text distributora)



Moje hodnocení: Film se mi líbil, přišel mi vtipný a docela nápaditý. Řekla bych trošku volnější život puberťáka. Ale přesto musím říct, že moje hodnocení je zkreslené dredařem Čogem. No, možná i kdyby tam nebyl by se mi film líbil. Mám moc ráda filmy české filmy. 5/5
Hodnocení CSFD: 48%



Napsala E/N

Dymytry - Pod nuselákem

23. září 2014 v 20:38 | Emily Nightmare |  Dymytry
Ahoj všichni,
Tak jsem se rozhodla VLOŽIT mezi kopu recenzí a mých ehm, poznatků písničku, která mě opravdu dostává do kolen.
Ani nevím jak je to dávno, co jsem ji objevila. No, asi pár měsíců to bude. Nevím proč jsem si na ni vzpomněla právě teď. Možná. že se dny zkracují a důsledkem toho lidé mají období depresí, možná že začala škola. Sama nevím, ale tento unikátní kousek, který se mnou pokaždé pohne si nesmím nechat jen pro sebe (pokud tento kousek neznáte).
Poslední sloka mi opravdu dává do těla, konec keců, hurá na písničku.
Píseň je z alba NEONARCIS (2012).



Dívky krátké sukně z šatních skříní vyndají
Všude voní jaro a ptáci zpívají
V horách začal zase v noci padat mokrý sníh
Všichni se usmívají
Všichni se usmívají
Pekař čerstvé housky do výkladu vystaví
Metař čistí chodník a ploty rezavý
V horách začal zase v noci padat mokrý sníh
Všichni se usmívají
Všichni se usmívají

A já nedýchám
A já nedýchám

Odešla si náhle, není pro co žít
Není na co čekat, je čas odejít
Bylo to tak snadné, je to jako sen
Všichni se usmívají pod Nuselákem

A já nedýchám
A já nedýchám

Možná chci a možná ne
Ale stejně to tak zůstane
To, co jsem chtěl ti povědět
Už nestihnu říct

Kde jste všichni byli?
Když jí rvali šaty
Kde jste všichni byli?
Když jí znásilnili



NAPSALA E/N

Část 1.

21. září 2014 v 21:35 | Emily Nightmare |  Anežka, příběh naděje


Milý deníčku,
mám plno myšlenek, chutí a smutku, sama nevím čím začít. Už vím, asi bude nejlepší začít od začátku.
Jmenuji se Anežka Vrmanová. Mám kulatý obličej se zelenýma očima, které jsou na první pohled pronikavé. Menší nos, který se napojuje na bodavé oči, rty užší, lehce narůžovělé. Mám černé vlasy s ofinou, která mi zakrývá z části obličej. Měřím asi sto šedesát centimetrů a vážím čtyřicet kilo. Je mi osmnáct let a pracuji jako společnice. Většina by mě nenazvala společnicí ale prach obyčejnou prostitutkou, kterou vlastně jsem.
Jsem jedináček, matka mi umřela když mi bylo patnáct měsíců. Byla hodně velká alkoholička, všude kam se podívám samé dluhy. O mém otci nevím vůbec nic. Ještě předtím, než mu matka řekla že je těhotná se rozešli. Asi tři měsíce poté, co jsem se narodila mu to oznámila, byl v šoku a všechno zapřel. Krátce po matčině smrti se rozhodovalo, zda půjdu do dětského domova nebo jiného sociálního zařízení, nebo zda-li zůstanu s prarodiči. Rozhodnuto bylo během chvíle. Moje babička na mě byla závislá, každý krok dělala se mnou a rozmazlovala mě. Za to děda byl pravý opak. Je to vlastně můj nevlastní děda. Myslím si, že mě nikdy neměl rád a já jeho taky ne. Choval se ke mně vždy jako k odpadu. Párkrát babička odjela pryč a nechala mě s ním samotnou, což udělala chybu. Když mi bylo asi pět, choval se ke mně ještě docela slušně, i když, jak se to vezme. Nechával mě nosit těžké kotouče dříví za něj, aby se sám nenadřel. Když jsem začala říkat, že je na mě moc těžké nebo odmlouvat, koupl do mě nebo mi hlavu zabořil do bahna. Nutil mě pracovat v dešti i bouřce, dělalo mu dobře, když jsem brečela, protože jsem byla vyřízená z neustálého dření za něj. Změna střídá změnu. Padlo mi přesně devět let a babičku odvezla záchranka s lehkou mrtvicí. Opět jsem s ním zůstala sama. To se jeho přístup úplně změnil. Měla jsem z něj strach a schovávala se před ním pod postel, tam na mě nemohl. Někdy mi zmáčkl ruku, přilepil mi jí k židli izolepou, a zapalovačem přejížděl po kůži, jen aby se trochu spálila. Cítila jsem příšernou bolest.
Věc, které jsem se doopravdy bála byl dětský domov. Vždy mi s ním vyhrožoval, abych nic neřekla babičce. Se slzami v očích jsem chodila usínat. Do školy jsem nosila dlouhá trička a doma to samé. Koupal mě vždy děda, aby babička neviděla jeho řádění na mém těle.
Když jsem dovrčila patnáctých let, stala se věc, kterou bych nečekala. V té době jsem měla přítele Honzu, který byl o tři roky starší. Měla jsem ho moc ráda a naivně jsem věřila, že nám to spolu vydrží až do smrti. Jednou večer, když byla babička na srazu kamarádek v důchodu za mnou přišel děda do pokoje. Něco strčil do zásuvky a na chvilku odešel. Za chvilku se ale vrátil a s tou věcí šel ke mně. Cítila jsem zvláštní teplo, když se ke mně přiblížil. Vzala jsem si mobil a posvítila. Seděl u mě na posteli s rozpálenou žehličkou. Vykřikla jsem zděšením a vyběhla před dům. Nikdy jsem nevěřila, že v životě dokážu téměř nemožné. Běžela jsem do lesa, ačkoli se lesů bojím, zaběhla jsem tam a skryla se. Do rána jsem se bála ukázat, ale přece jen jsem se vrátila domů.


Když jsem se pár týdnů na to viděla s Honzou, všechno se změnilo. Leželi jsme vedle sebe a jeden druhého líbali, hladili, no prostě se mazlili. Ovšem když mi sundal tričko, viděl modřiny a popálenou kůži, myslel si že jsem blázen a už mě nikdy nechtěl vidět.
Nic mě nezlomilo tolik jako tohle..Jsou to dva měsíce a pár dnů co babička zemřela. Byla to pro mě příšerná rána. Nedokážu si představit, že zůstanu s dědou. Na střední školu jsem ani nenastoupila, ačkoli jsem chtěla, prý nebyl dostatek peněz a prostředků.
13. května jsem jela na focení s nějakým Němcem Arturem. Má světle hnědé vlasy nakrátko ostřihané, velké hnědé oči, které jsou jako dva kaštany a menší nos s širokými rty. Měří okolo sto osmdesáti centimetrů a je mu asi třicet dva let. Vůbec jsem ho neznala, ale jelikož mám ráda modeling, nechala jsem se ošálit. Vyzvedl mě na nádraží a šli jsme do nějakého starého domu na kraji Prahy. Byl to třípatrový dům, odhaduji z počátku devatenáctého století. Řekl, že tam přesně budeme fotit. Nic jsem nenamítla a šla. Výtahem jsme vyjeli do posledního patra. Byl to velmi dobře vybavený ateliér, který se mi moc líbil. Hned když jsme do něj vešli jsem se cítila v bezpečí...

Pokračování příště
NAPSALA E/N - KOPÍROVAT SE ZDROJEM!!!

Půjdu na to od lesa...

14. září 2014 v 17:56 | Emily Nightmare |  My moments

Ahojte,
konečně jsem zase zpátky tu. První dva týdny školy za námi, hurá! Bohužel ještě několik desítek před námi. Ehm ehm, abych věděla kolik dnů ještě prosedím a prokoukám ve škole, vytvořila jsem si odpočet dnů. Ano, dám ho sem. Je jednoduché ho vytvořit, nestojí to nic, jen pár minut času :), ale o tom jindy.
Především chci poděkovat za krásných 28 830, moc jste mě potěšili :3
Ale teď úplně k věci.
Viděla jsem, že Vás článek o lide.cz a perverzácích, kteří tam přebývají zaujal, proto jsem se rozhodla udělat tuto akci znovu. Výsledky byly děsivé. Je pravda, že pár "slečen" mi psalo ohledně sexu s nimi, ale co mě ještě více překvapilo, že i když jsem zvolila docela dost odhalenou a divokou fotku, všichni se jakoby změnili a psali úplně normálně. Za žádných okolností (až na sladké vyjímky) nedávali návrhy. Pokusila jsem se komunikovat, ovšem to skoro ani nešlo.
Ovšem, posuďte sami.


1.) Odmítnutí asi hodně bolí.

2.) Opět odmítnutí, ano, jsem píča, protože vím, že půjde o posílání fotek (y).

3.) Zkusíme to od lesa..

4.) Nemáš fotku? Tak ahoj.

5.) Ani jsem nestihla odepsat a po pěti minutách jsem skončila v bloku :).

6.) Stejný případ.

7.) Ano, je pravda že někdy nestíhám odepisovat, protože koukám na film, ale opět končím v bloku :).

8.) U tohoto jsem se docela dost pobavila, no co se dá dělat :).

Co se děje když spíte? Na lidech okolo jedenácté běží horká témata.


Snad ani nemá cenu vyvozovat závěry, ty si každý z nás udělá sám ^^.

Napsala E/N